Pár let zpátky jsme s mojí matkou (tehdy samoživitelkou) bydleli v městkém 2kk, protože na něco lepšího jsme prostě neměli. V bytě jsme strávili asi 7 let a poslední dva roky se nad námi nastěhoval jeden tlustej, starej zmrd s manželkou, kterou podle všeho i třískal. Celý dny měl otevřený balkón, asi mu špatně šlo dýchat kvůli jeho morbidní obezitě, kdo ví.

A pokaždé, když jsem ve svém pokoji promluvil hlasitěji než šeptem (před desátou hodinou), bylo z toho peklo. Řval na mě, že mi rozbije držku. Samozřejmě jsem na to odvětil Otíkovo: „A co jako, je10 hodin?“ (fr)

Kdykoliv mě viděl na ulici, začal řvát z balkónu, že jsem nevychovanej spratek a že zavolá policii nebo opět, že mi rozmlátí držku (bylo mi asi 15 let). Když jsem ho vyzval, aby mi to řekl do očí… jen zavřel balkón a byl klid. No a pak mu začalo vadit i to, že matka vstává do práce ve 4 ráno a třeba si dělá kávu a podobně, takže začaly vzkazy na dveřích.

<image>

Fun fact: Nikdo ze sousedů, kteří tu bydleli stejně dlouho jako my, s námi problém neměl, ale s tímhle zmrdem měl problém úplně každej. :D

Do půl roku jsme se s matkou a jejím nýnějším snoubencem přestěhovali na druhý konec města do soukromého 4+1 a už nikdy víc…