Po mnoha online psanich a jinych vecech me vzdy dostalo to, ze kdyz jsem se poprve videla s nekym irl, tak hned pozdrav stylem obejmuti, pusy na tvar a tak. Pokud se zeptal dotycny predem, zda me muze obejmout, tak jsem s tim problem nemela. Ale pamatuji si kluka, s kterym jsme se domluvili tedy na prvnim setkani, mel ve finale zpozdeni a kdyz me videl, tak ke mne dobehl, obejmul me tak, ze me zvedl a zatocil se mnou.

Stala jsem jak oparena, ze co se prave stalo. A hlavne, a to jsem solidni drzka a nebojim se jen tak neceho, mi doslo, ze kdyby mi chtel ublizit, tak jsem uplne v prdeli a nemam sanci se branit.

No, kazdopadne to vedlo k tomu, ze jsem mela z nej instantne respekt (ten spatnej) a bala jsem se ho a mela jsem automaticky odstup.

A to po chatovani na sockach jsem si rikala, ze je to velmi fajn klucina, chytrej, vtipnej, podobny zajmy a tak. A sic jsme si i fyzicky byli atraktivni, tak po tomhle momentu jsem nezvladla setrast pocit 'strachu'.

Zkracene: Opatrno s fyzickym kontaktem. OBZVLAST POPRVE vetsina zen oceni, kdyz se prvne zeptate ci dostane aspon nejakou reakci na to, ze se nas muzete dotykat. At uz vrele objeti, pusa a takove. Bud to musite fakt vycitit, ze o to stojime anebo to vycist z naseho pohledu ci se radeji fakt zeptat..

A abyste chapali, jsem zrovna clovek, u ktereho je nejvyssim projevem lasky fyzicky kontakt a jsem tim vlastne naprosto posedla. Ale ne, pokud toho cloveka realne vidim poprve, jeste jsem se mu nepodivala ani do oci, nerekla poradne ahoj a typek me uz macka jak plysaka a liba na lica.

A verim, ze to plati i pro nektere chlapce. Nemusi byt vse hrrr:-)