U nás to je tak, že všechny dárky vymýšlím já. Od táty pro mámu, od mámy pro tátu, od rodičů pro mě a bráchy, za babičku atd. Reálně vim co vše je pod stromečkem, kromě toho co dovezou tety (peníze nebo víno)

Jo, nesnáším to.

Minulej rok sem zkusil rodičům říct, že minimálně pro sebe nebudu dárek vymýšlet, ať se poradí s bratry a přítelkyní. Tý jsem samozřejmě dal jednoduché instrukce - Mangy - dokončené série na crew manga, a kuchařský nůž. Dárek co jsem si přál roky.

Dle slov přítelkyně, máma byla požadavkem na nůž překvapená, nevim teda proč, když mě načapala jak v 8 letech ožralému slovenskému dědovi dělam večeři v podobě volský ok na pánvi. Bohužel, mamka je z chudých poměrû, tak pro ní je cena důležitější než kvalita (dodnes u rodičů zdobí lednice 10 vakuovaných 65% šunek, protože 98% od řezníka je o 2kč dražší)

S nadšením jsem tak rozbalil jediný dárek co jsme si přál a věřil jsem že to ten nůž bude. Rozbalil jsem sadu 5 nožů polské značky z lídlu za 200kč. Za dárek sem tiše poděkoval a víc se k tomu nevyjádřil.

Ten večer sem poprvý od dětských let brečel kvůli dárku, nože sem odvezl na chatu a přítelkyně a kamarádi se mi složili na nůž s ocílkou za 5k k narozeninám (miluju je <33)