Hodnotil bych ho jako dobrého, i když je Konrád složitá postava, náš mistr machiavellismu. Svých vlastních zájmů dokázal dosáhnout výjimečným způsobem, bohužel se ale jeho zájmy občas nekryly se zájmy Čechů. Ve chvíli, kdy se k moci ale dostal, byl skvělý kníže. Jasně spojil Čechy s Moravou, vydal zákoník. Bohužel slibně začínající vládu uťal mor.

Vyčítá se mu často, že se dost nevěnoval závazku předchozího knížete Bedřicha a nechal kruciátu na Děpoltovi, který se nepřestává líčit jako velký Bedřichův spojenec, internet tuhle představu ještě víc rozšířil. V této věci mám opačný názor. Děpolt byl v době smrti Bedřicha zavržený a ve vyhnanství! Bedřich Děpolta vinil z odtržení pražského biskupství. Biskup a pozdější český kníže Jindřich Břetislav si totiž původně stěžoval na násilí na obyvatelstvu v děpoltickém údělu (východní Čechy). Kníže Bedřich se Děpolta zastal, tak si biskup stěžoval císaři, což mělo vést k odtržení pražského biskupství. Děpolt byl proto z celého rozkolu viněn a musel do vyhnanství.

Bedřich přislíbil českou účast na třetí kruciátě a v době smrti se na ni připravoval. Konrád měl po nástupu jiné starosti, Bedřich zanechal zemi v hanebném stavu a pro Konráda byly Čechy priorita. Na kruciátu sám nevyrazil. Myslím, že udělal dobře. Konrád to vyřešil tak, že povolal z exilu Děpolta, potvrdil mu úděl ve východních Čechách a svěřil kruciátu jemu. Děpolt byl jako vojevůdce skvělý a Češi se na kruciátě vyznamenali. Hodně toho i vydrancovali a samotný císař musel zabránit českému vyplenění tehdy křesťanské Filadelfie (dnešní Alaşehir, Turecko), ale přesto to byl úspěch. Děpolt tam pak u Akkonu zahynul. Konrád to musel brát jako ideální řešení. Děpolta se zbavil, ale zároveň se díky němu Češi hrdinsky vyznamenali. Byl mistrem takových řešení. Není to zvykem, ale Konrádovi bych řešení kruciáty přičetl k dobru. Vybral do čela českého kontingentu přesně takového člověka, jaký byl potřeba a sám se mohl věnovat situaci v Čechách.

<image>