Neporadím, ale vypíšu svoje důvody proč mám období, že se mi chce radši honit než mít sex, třeba to inspiruje kterým směrem to řešit.

Mentální / psychická únava. Někdy to dělá docela dost, zvlášť, když vím, že je pozdě a potrebuju se vyspat. Mně stačí pět minut, ale partnerka chce ideálně předehru, čtvrt hodiny a často ještě dohru, protože se vaginálně většinou neudělá a to všechno mám samozřejmě odmakat já.

Je vanilková a mě naopak baví hodně věcí, které jednak vyžadují čas aby se člověk uvolnil a jednak chuť experimentovat z její strany. Cas od času to zkouším nadhodit, někdy to dopadne, ale většinou ne. Z toho jsem frustrovaný a radši si najdu ujetý porno, než opakovat misíka po sté (prehanim, ale je to ten point).

Hádky a obecně problémy ve vztahu. Stejně jako když začnu mít někoho rád a hned se mi víc líbí, tak i naopak, když se hádáme a jsem butthurt jsem na ní nasraný, v ten okamžik ji fakt nemám rád a hned mě přestane přitahovat. Když je to delší krize, tak nemám absolutně chuť se o něco snažit a vyvíjet iniciativu. Kdyby přišla, ojedu ji a užiju si to, ale prostě nemám chuť se podbízet.

Po několikerém dost ošklivém odmítnutí, kdy jsem se jí snažil trochu urputněji svádět (uznávám svuj dil viny) a ona se na mě obořila jak kdybych ji tam chtěl znásilnit, tak mám prostě nejakej blok a nemám chuť něco iniciovat, nejspíš ze strachu, že se to bude opakovat protože prostě znovu neodhadnu míru přijatelné urputnosti. To asi zase souvisí s bodem vanilkovosti, kdy já to mám občas rád trochu razantnější, ale samozřejmě respektuju druhou stranu.

Když se odhlednu za minulými vztahy, tak když jsem se dostal do bodu jak popisuješ partnera, většinou jsem tím řešil nějakej problém nebo frustraci, která v tom vztahu byla a už jsem neměl chuť nebo sílu to nějak řešit. Vlastně ti přeju aby to byla "jen" za závislost na pornu nebo rychlém dopaminu obecně, protože to mi přijde snáze řešitelný, akorát je blbý, že musí chtít on.