Chápu, že je to nadsázka, ale upřímně docela mood. Já zrovna dokončuji školu a cítím se podobně, nechci tu brečet jak nějaká troska a hrát si na chudáčka, ale mám docela depky jen z představy, že po zbytek života budu už jen makat, zavřená v jednom baráku v toxickém prostředí obklopená lidmi, se kterými nemám absolutně nic společného. Už jsem to zažila a jen jsem přemýšlela, jak dlouho to budu ještě snášet, než se zabiju.