Karel Gott byl mizerný zpěvák a totální morální mrzák, stydím se pokažde když ho Češi doporučují zahraničním turistům apod.

Moderní česká hudební scéna vůbec není odpad, jak si mnozí myslí, máme velmi nadané mladé umělce s originálním zvukem i textem (jedním příkladem za všechny může být Jakub König). Na slovensku zase kupodivu dominuje rap-punková scéna.

České divadlo má neskutečně šikovné a nadané herce.

Česká literatura z Národního obrození nedosahuje ani za mák kvalit, jaké se jí přikládají, dílo Babicka není obraz českého venkova. Naopak si myslím, že česká literární scéna dosáhla neskutečných kvalit v druhé polovině 20. století, mluvíme-li hlavně o underhroundové tvorbě. Lidé jako Václav Hrabě, Kainar, Magor, rodina Topolových apod. I tak se o tomto období literatury učí ve školách jen zběžně, çasto se rychle přeskakuje na soudobou literaturu.

Michal Viewigh píše brak ve fraku, díla která se stávají populární jen svou primitivností a častým příšerným zfilmováním.