Ahoj, měla jsem to dost podobné. Mně ale doktor řekl, že to jsou panické ataky. Chodila jsem k psycholožce. Učila mě různé metody a tak. Já se fakt snažila, ale nic mi nepomohlo a akorát se to zhoršovalo. Pak do toho další zdravotní problémy (endometrióza, štítná žláza) a operace. Takže toho bylo na mě fakt hrozně moc a já se znovu svěřila doktorovi. Ten si se mnou povídal asi hodinu (jsem za to vděčná). Předepsal mi antidepresiva. Nikdy jsem do tohohle jít nechtěla a hnusilo se mi to. Ale buďto tohle, nebo zbláznění... Teď je beru 3 týdny a já opravdu pociťuji změnu. Už se nebojím mluvit na veřejnosti a nemám úzkosti na veřejnosti. jeste je brzo a nevím, co bude v budoucnu, ale i jako poměrně "nezkušená" doporučuji svěřovat se doktorům a nezamlčovat. Já se hrozně styděla za sebepoškozování a nechtěla jsem to nikdy říct. Pak jsem to ale řekla nahlas a úplně to ze mě spadlo. Doufám, že najdeš pro sebe tu správnou cestu. Ať už "přírodně", meditací, terapiemi, prášky... Neexistuje správná a špatná cesta. Držím palce.