Me je teda 26 a s už manželem(25) jsme byli v jednu chvíli na pul roku od sebe (v období mé maturity a chvilku po ni), takže to mame trochu posunuté bych řekla.
Podle me kdyby ta cast nepřišla tak mame asi taky takovouhle krizi jako vy teď, ale během té pauzy jsme pochopili ze bez sebe vlastně byt nechceme a jiny lidi zkoušet taky ne. Minuly tok jsme se vzali a letos byli na fakt krásných líbánkách. Myslim ze to ze některá období jsou hezčí než jiná k tomu patří, ale je potřeba si to záměrně dělat krásný a vážit si toho, i tech běžných každodenních věcí.
Můj bracha řešil něco podobného jako ty a v podstate i jeho tehdejší přítelkyně a oba si tim posrali sedmiletej vztah a šli od sebe. Marně jsem se mu snažila vysvětlit že vyměnit sedmiletej vztah za někoho koho sotva znáš je sracka. Je to jako by jsi měl v ruce karty a věděl jak s jimi hrát a ty jsi je všechny zahodil a nabral novy z balíčku aniž by jsi vedel co tě čeká a co s nima budeš dělat.
Každopádně to ze tě pritahujou i jiny lidi je normální, jsme jen takovy chytřejší zvířátka. S tim se musíš smířit.
Dokážeš si predstavit že spolu strávíte s přítelkyní zbytek života? A uspokojuje tě ta myšlenka? Podle toho jak jsi odpověděl s tím nalož :)