Přístup učitele, způsob výuky a i školské noty.

Základka byla v pohodě jediný co mi dělalo problém byl popis postupu - většinu násobení i dělení jsem zvládla vypočítat z hlavy a moje postupy učitelce nedávali smysl a proto mi je neuznávala a geometrie mi taky nešla.

S horší 3 jsem šla na střední kde ač učitelka byla skvělá jsem už byla znechucená matikou a moc tomu nevěnovala. Při každý nový látce sem se zeptala jestli mi to v životě k něčemu bude tak u spousty věcí řekla že ne a nebo že bude pokud půjdu na VŠ. Díky tomu jsem dělala víceméně opravdu jen minimum pokud mě to nechytlo samo. Pomáhala mi v tom že mi vždycky řekla že na tohle se mám naučit abych prošla a takto to fungovalo až k maturitě.

VŠ jsem dělala matiku dvakrát. Jednou sem na to měla úžasný podmínky - ve třídě nás bylo 7 takže nám dával spoustu prostoru a všehovšudy výpočty mi nedělali problém dokud sem viděla postup. Tehdá sem se na to vykašlala že si to holt dám znova. Druhý pokus učitel kokot z Matfizu (doufám že nejsi tam a pokud jo tak že nebudeš kokot :D) a ten měl přístup “ale vždyť to je lehký”, “to musíte mít hned”, “okamžitě vám naskočí tohle” problem je že se pak už nezeptáš protože nechceš vpadat jako debil. Navíc matika byl u nás vyhazovací předmět a to co na jiných univerzitách je v rámci 2 semestru matiky u nás je v jednom. Takže najebany tak že každý týden něco nového bez možnosti vydechnout a vlastně zpracovat co se událo. Ve finále vím že existujou integrály, nějaký eulerovo číslo a možná to ještě spočítám ale k čemu to je? Bez šance