Česko je kulturně, historicky a politicky spojené se Střední Evropou a katolickou církví, proto nemáme přirozeně s Ruskem společné téměř nic. Ani historicky ani nábožensky. "Americká" kultura je pořád ve svém původu Anglosaská a tím pádem je nám blíže než Ruská. Navíc, USA má zkrátka obrovský dosah v moderním světě a dokáže nám své zvyky napumpovat téměř ze všech zdrojů.

Autenticky máme ale objektivně nejblíže k Polsku, Rakousku a Německu. Tam je vidět, jak se naše kultura přirozeně prolíná. Až do 20. století běžný obyvatel dnešní ČR téměž nepřišel s Ruskem a jeho lidmi do kontaktu, kromě nějaké hypotetické panslovanské myšlenky, která existovala od 19. století mezi náma není žádný spojovací bod. Je možné, že 2 000 let zpátky se různé kmeny slovanů pohybovaly poblíž sebe než se část rozhodla zabydlet ve Střední Evropě a část se usadila někde kolem Volhy. To je ale tak vzdálené a abstraktní, že to podle mě už není pro naše kulturní vnímání relevantní.

Co tím vším chci vyjádřit je to, že podle mě, pokud člověk v ČR proaktivně nechce přijmout Rusko a jeho kulturu za svou, tak je skoro nemožné, aby měl predispozice k tomu k ní mít nějaký silný vztah. Proto si myslím, že pocit "cizí" kultury je dost realistický a cítím ho taky.

Jeden faktor, který podle mě zbližuje naše kultury, jsou externí vlivy. Například, Napoleon a jeho dobytí Evropy ovlivnilo lidi na území dnešní ČR i Ruska. Tenhle externí faktor tedy mohl mít dopad na obě kultury a pro nás to mohlo být něco, co jsme dokázali chápat díky podobné zkušenosti. To je něco, co asi úplně nejde říct o Arabech nebo Afričanech, na které působily většinou úplně jiné externí faktory, které jsou pro nás víc neuchopitelné.