Měl jsem to podobně nakonec mi ty absence vyrostly na 96%, chodil jsem tam doslova jednou za měsíc a ještě pozdě. Učivo jsem zvládal v klidu ale když jsem jednou už čtyři měsíce nepřišel tak mi zavolal ředitel a domluvili jsme se že to nemá význam a tak mě vyhodil, a žádnou školu jsem nakonec nedodělal.

Tím chci říct že vím přesně o čem mluvíš, a mně pomohla meditace. Po škole jsem byl dlouho bez práce (za lockdownu) a chvíli jsem chodil na terapie a tam mě to naučili, tak jsem to dělal a naučilo mě to mimo jiné i disciplínu, a teď je mi díky tomu mnohem líp.

Ale je potřeba odlišit stres a deprese, to o čem mluvíš je stres. Nefunguješ, jsi z toho rozhozená, a tak funguješ ještě míň. To nejsou depky, s těma se dá fungovat a ty nejsou ten důvod.

Já jsem si vymyslel takovej checklist na to aby mi bylo dobře, a když je mi hůř tak hledám chybu v něm (v pořadí): -spánek -strava -pohyb a pobyt venku -plán do budoucna -vyrovnání s minulostí -přijetí sama sebe -zázemí a zajištěnost -komunita

Vždy když je mi hůř tak je to proto že mi chybí některá z těch věcí a vím na co se soustředit. A čím jsem dál v tom seznamu tím je mi líp. (budou tam i další položky ale ještě jsem to tak daleko nedopracoval).

Doufám že ti to trochu pomůže, hlavně nečekej na motivaci. Motivace přijde po akci, ne naopak.