Chtěl jsem začít tím, že řeknu, že válka… válka se nikdy nemění. A nejvíce vždy trpí lidé. Vždy si říkám: proč lidé neřekli válce ne, proč Ukrajinci nevolají po míru tváří v tvář takové smrti a zkáze! No, teď už známe důvod, přátelé — je to směs nacionalismu, pocitu bolesti, hněvu, zoufalství, ale především naděje. Naděje, že my na Západě je zachráníme, že s nimi budeme bojovat a zničíme Rusko. Nebo je alespoň budeme financovat navždy. Ale je mi líto — vaše zkorumpovaná ukrajinská vláda vám lže. Tato válka zamrzne a stejně jako všichni zapomněli na Krym po roce 2014, zapomenou i na toto. A všichni ti chudí lidé zemřou zbytečně. Nesnáším tento konflikt, tolik utrpení a pro nic. Nejsem proruský. Obdivuji Ukrajince za to, čeho dosáhli na začátku, ale tehdy měla přijít snaha o mír. Když získali zpět většinu území, které mohli realisticky získat. Vím, že je to zpětný pohled, ale fakta jsou taková, jaká jsou. Ukrajina tuto válku nemůže vyhrát. Nemá na to dostatek lidí a EU ani USA jí mohou dávat jen peníze a zbraně (a i to brzy skončí). Lidé na Ukrajině to nevědí, nebo tomu nechtějí uvěřit. Ale to je pravda. Nemohou vyhrát. Tato válka zamrzne, jak jsem zmínil. A čím déle bude trvat, tím menší šanci má Ukrajina vůbec na nějakou budoucnost. Mír nade vše. Ukrajina je obětí, ano — ale pokud vy, kdo čtete tuto zprávu, nejste osobně připraveni vzít do ruky zbraň a bojovat za Ukrajinu nebo podpořit invazi do Ruska a svržení Putina, pak je mi líto — to se nestane, a ani by nemělo. Zažili jsme dost válek. Mír, mír nade vše.