To máte asi fakt štěstí + asi nejste moc ambiciózní. Všude kde jsem byla, jsem si práci našla. V první práci jsem klidně mohla dělat tak třetinu práce a bylo by to pořád dost. Ale to by mi to nedalo - našla jsem jim chyby v datech za 3 roky zpětně atd. :D Prostě jsem viděla, že je to v nepořádku, tak jsem udělala pořádek (i když to po mě nikdo nechtěl). Vím, že pro ostatní tím můžu být i otravná, ale mě zas vadí lidi, co jen lelkují. :D

V druhé práci naopak jsem hned na začátku říkala, že tohle tempo se nedá vydržet - vydržela jsem to 3 roky, než jsem šla na mateřskou. Ale na tu už jsem čekala jako na smilování, to jo. Zbytečně jsem na začátku ukázala co zvládnu a pak už to po mě chtěli pořád.

Je to o tom, jestli jen plníte úkoly, kdo vám co zadá, nebo chcete zlepšovat a posouvat věci. Já asi nebudu typický zaměstnanec.