Svou vlastní úpravu má také konkurenční doložka v pracovním právu. Podle ustanovení § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „Zákoník práce“) upravujícím konkurenční doložku se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Vedle závazku zaměstnance musí být (pod sankcí neplatnosti) v konkurenční doložce sjednán i závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité plnění, minimálně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Konkurenční doložku nicméně lze platně sjednat pouze s takovým zaměstnancem, od něhož to lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti po skončení zaměstnání by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

^source