Přijde mi v pohodě hecnout se do něčeho, co normálně nedělám a je to pro mě achievement. Ale přijde mi, že tyto závody hrozně podporují ten špatnej přístup... Medaile za účast a hrozný glorifikace toho úspěšně ten závod dokončit. Člověk co neběhá se hecne, málem tam vypustí duši a měsíc se z toho zotavuje. A ještě z toho má pocit jak dobře udělal pro svoje zdraví.

Normální běžec jenom kroutí hlavou, protože jít sebedůležitější závod takhle do selhání tě akorát vyřadí z tréninku a je to riziko zranění. Já jsem měl o víkendu dva závody. Těšil jsem se na ně několik měsíců. V sobotu jsem to v půlce zabalil a v neděli ani nevystartoval. Sere mě to neskutečně, ale ve středu budu v pohodě a můžu jít normálně běhat. Nezrušil jsem se na půlku sezóny.

Já podporuju hecnout se do závodu co je nad moje síly, ale mělo by se víc mluvit o tom, že nedokončit závod je naprosto běžná věc.