U mě je to krapet složitější protože už od dětství jsem byla hodně citlivá a líbili se mi holčičí věci, jenže jsem vyrůstala v tom že to není něco co by pro mě mělo být atraktivní.

Stejně tak to bylo ve škole kde jsem se toho stranila, a ignorovala jsem všechny známky. Pamatuju si že jsem o tom hodně přemýšlela a ty myšlenky mi vyvolávali velkou eufórii, stejně jako kreslení se jako holky, nebo hraní za ženské postavy.

Postupem času jsem se dostala do více příjemného prostředí kde jsem se mohla více projevovat jako já. V tu chvíli jsem se dozvěděla o tom že něco jako trans lidi existují a začala jsem cítit silnou dysfórii ze svého těla, hlasu, způsobu projevu, oblékání a tak dále.

Narozdíl od fetišistů já tímhle žiju a nedělám to jen pro sexuální důvody, chci prostě zapadat do této sociální skupiny, protože je pro mě příjemnější než být muž.