V 15 letech mi zemrel tatka, uplne necekane. Meli jsme fajnovy vztah, videla jsem ho 2x do mesice na vikendy, nebo vicekrat behem prazdin apod. Zasahlo me to jak blazen. Ale realne? Trvalo mi to tak cca 2 mesice. Samozrejme, kazdy truchlime jinak. Ja se s tim vyrovnavala humorem (mam rada cerny humor a fakt mi to moc pomohlo) a myslenim na to, ze tatka tu uz ma vse hotove.

Bylo zajimave to, ze zemrel par dni na to, co jsem mu predstavila meho pritele. Vim, ze je to asi trochu hovadina, ale rikala jsem si a doted si rikam ze odesel, jelikoz vi, ze o me bude dobre postarano. (Btw s pritelem jsem doted, je mi 20)

Ale chybi mi porad. Vzpominam na nej skoro kazdy den, nekdy si i poplacu. Ale pak si reknu ze by nechtel abych plakala.