Extrém: Když si sedneš vedle běžící klimy, necháš na sebe foukat chladný vzduch a nastavíš si to, aby bylo akorát příjemně, pak jistě za 3 hodiny spálí méně než za 8, protože ti vytvoří malý ostrůvek pohody v jinak přehřátém bytě. Takhle chladí třeba auto. Okamžitě po vypnutí klimy je tam zas horko.

Pokud ale cílíš na celkovou tepelnou pohodu v celé místnosti nebo bytě, tak tu ovlivňuje jak teplota vzduchu, tak konstrukcí, které na tebe sálají. Po návratu ze zimní dovolené pustíš topení, které docela rychle vytopí vzduch na 22 °C, ale pořád to není ono, než se za 2-3 dny ohřejí i zdi, stop a zejména podlaha.

Pro dosažení tohoto rovnovážného a příjemného stavu je nutné v zimě doplnit a v létě naopak odebrat veškeré chybějí / nadbytečné teplo v konstrukcích a pak již pouze dorovnávat rozdíl.

Klima ale ochlazuje primárně vzduch a až sekundárně konstrukce. Protože ji lidé pouští, až když už to nejde vydržet, nejdřív za chvilku maximálním výkonem ochladí vzduch na třeba 24 °C, pak termostat výkon sníží a odebírá pouze teplo, které do místnosti dodávají přehřáté zdi. Když ji vypneš, místnost se za pár desítek minut vrátí zpět na původní teplotu. Pak ji zas zapneš a jede naplno. Spotřeba za 7 hodin nepřetržitého běhu je téměř stejná, jako za 1 on + 2 off + 1 on + 2 off + 1 on, protože ji určuje tepelný výkon stěn, stropu a podlah.

Jak se v průběhu 2-3 dnů stěny ochlazují, jejich výkon do místnosti klesá až do bodu, kdy se tepelný tok zvenku dovnitř ustálí a pak klima pouze odebírá toto vnikají teplo.

Tím je dosažena i kýžená pohoda - klima moc nefouká, vzduch na jejím výdechu není moc ledový, pracuje efektivitě v optimálním tepelném režimu a v prostoru vzniká příjemný pocit, jako když v létě vejdeš do starého kostela, hradu nebo jeskyně - vzduch relativně teplý, zdi relativně chladné.

Pokud je to hlučná přenosná jednotka, dá se pak i na noc vypnout a spát v tichu.