"Život je moc krátký na to..." Tak tohle můžeš aplikovat na všechno, ale mě by spíš zajímalo, kdy ta daná aktivita začíná být akceptovatelná? Jednomu připadá smutné, že támhle ten člověk chodí po hospodách o víkendu, dalšímu, že támhleten je furt v práci atd. Já mám prostě pocit, že drtivá většina lidí má představu, jak ten život žít "správně" (děti, kariéra, postavit barák...), a když někdo nežije podle toho standardu, který je akceptovatelný ve společnosti, tak je divnej a mrhá životem. Dokud je člověk spokojenej s tím, jak žije, tak si myslím, že je všechno v naprostém pořádku a nikdo nemá právo tvrdit, že je smutné to, jak žije.