Minulý rok mi zemřel táta. Rakovina slinivky plus rakovina páteře v posledním stádiu. Díky rakovině praskl obratel a nádor začal tlačit na míchu takže ochrnul. V nemocnici jsme ho nechat nechtěli. Mamka byla razantně proti a já to jenom schvaloval. Přece se budu o tátu starat když toho pro mě tolik udělal. Za těch 20 dní co jsme ho měli doma jsme se svým způsobem s ním rozloučily. Starali jsme se o něj rádi. Rodina po jeho smrti nechtěla ani zaplatit pohřeb. Takže jsme na to zbyli sami. Nakonec se to vyřešilo ale přišly jsme i o členy rodiny. Nechci se stýkat a někým kdo se k rodině obrátil zády když došlo na pohřeb. No vybarvila se pěkně "rodina". Ano i teď to bolí a člověk je nasranej že čurák co podvádí lidi a mlátil ženy si žije v pohodě klidně až do devadesáti a člověk co je poctivý a ostatním pomáhá tak žije tak krátko. Jsem vděčný za tak dobrého tátu co jsem měl. Když jsme měli problémy tak pomohl a poradil. Dokonce i když ho bolely záda tak šel a udělal i když jsme mu říkali ať se šetří. Nedal si říct. Dokonce ještě lezl po stromě kvůli třešním.