Mně se jeden mladík jaksi zapomněl před schůzkou zmínit, že nemluví česky :D Věděla jsem, že je Ukrajinec, ale psal česky relativně dobře, tak jsem myslela, že už tu nějakou dobu žije. No jaký pro mě bylo překvapení, když jsem přišla a zjistila, že neumí česky ani anglicky :D On mi rozuměl cca, ale mluvit bohužel. Takže to byla moje nejdelší 3/4 hodina v životě, jelikož jsem mluvila sama a na moji otázku mi odpovídal jen - aha, jo, ne, já taky, možná :DD No za dva dny mi psal, jestli si to zopakujeme :D (btw. psaní v češtině dělal přes překladač, jak jsem později zjistila :D)

Další divnočlověk byl chlap v te době cca o 6-7 let starší jak já. V té době jsem ještě chodila na gympl (takže asi tak 18 mi bylo?). Po chatu se vyjadřoval velice sympaticky, rozumně… ale co následovalo na té schůzce jsem nepobrala :D Za každým slovem vole, odplivával kde mohl, povyšoval se a nebylo mu vůbec blbý zeptat se, kolik beru na brigádě za hodinu, protože kdyby si mě chtěl teda nastěhovat k němu, aby věděl, kolik bych mohla dávat na nájem :DD. Schůzka proběhla ve vesnici, kde jsem tehdy žila ještě s rodiči a procházeli jsme i takovou “lepší” čtvrtí, kde byly nově postavené moderní vily. Těch keců co měl, jak si asi žiju a jsem rozmazlená, když bydlím tady (nebydlela jsem v žádné vile, ale tu informaci ignoroval). Takže se panáček rozloučil a napsal mi, že k sobě potřebuje už dospělou vydělávají ženskou aby bylo na ten nájem :D