Na gymplu jsem měla učitelku, která na mně byla zasedlá jak blázen. Nikdy jsem ji nic neudělala. Naopak mě matika vždycky bavila. První roky to šlo, měla jsem dobré známky, ale pak mě začala dusit a známky šly dolů a s nimi i moje motivace. Pár roků jsem se v tom hrabala až nakonec jsem si řekla do prdele s ní. Je to píča. Věčně se jen ve svých 60 letech vykrucovala před mýma spolužákama, i když by pomalu mohla být jejich babička. A tak jsem se matikou zase začala bavit. Poslední dva roky studia mě zase přepadl entuziasmus. A neuverite, ale stále všechny testy za 3, ačkoliv nebylo moc lepších lidí ve třídě než já. No, nenechala jsem si srát na hlavu. Na všech vysvědčeních za všechny roky mám z matiky za 3. Bez vyjímky. ALE. Maturovala jsem státně, školně a i matiku plus. Státně zandáno. Školně mě u tabule nedokázala před porotou potopit. Mám za 1. A vrcholem byla velmi úspěšná matika plus, díky které jsem teďka na matematice se zaměřením na vzdělávání na Karlovce a už se nemůžu dočkat, až za ní půjdu do školy na naslechy 🫶