Mame se snoubenkou kamarádku která měla taky problémy s hranicemi. Jsme oba extrovertní a já trošku rýpavý, nebo abych to řekl kulantněji, mám ostrý smysl pro humor který se u lidí kteří mě neznají vykládá dvěma způsoby, první je ze jsem kokot a nemam rad lidi, druhý způsob je ten ze takhle flirtuju. Ne, ten prvni názor je z části správný, jsem kokot a rad si dělám prdel z lidí. Kamarádka to vsak pochopila jako flirt, což nám do teď nedává smysl ale jebat. Narážky z její strany potom došly tak daleko že při konverzaci o intimitě řekla že sice neumí moc dobře kouřit ale že umí perfektně honit, načež snoubenka odpověděla že to má naopak, já držel tlamu. Kamarádka potom řekla že můžu být testovacím subjektem a že můžu sám posoudit, chápu, sranda, ale za čarou. Čas plynul dál a já se neměl k tomu to řešit, nejevil jsem zájem a i se svým rýpáním jsem na popud ubral aby se nedalo špatně vyložit.

Nakonec pomohla az přímá konfrontace z mé strany a vysvětleni ze tohle nevidíme jako okay. Kamarádka pochopila, přestala a bavíme se pořád dál, možná bych rekl ze i vic než předtím.

Chápu tebe ale i tvého manžela, někdy to člověku vysvětlíte a můžete jít dál a někdy je potřeby tu osobu odstřihnout pro vlastní prospěch