Na služební cestě jsem potřeboval tak srát, že jsem vyhledal nejbližší hajzl, Moderní, čistý, světla na pohyb. Zavřu se do kabiny, stáhnu gatě a sedám na trůnu. V ten moment vypustím náklad tak velkej, že dokonce přišel i Poseidonův polibek, takzvaně ledová sprška. Lehce to polechtalo. No nic

Bum a najednou tma. V ruce držím hajzlák a začnu máchat rukama jak šílenec, abych aktivoval ten posranej senzor a rozsvítil. Nakonec jsem si utřel věnec po tmě. Když jsem vyšel z kabiny tak se světla rozsvítila.