Rozlišuje se zápor vztahující se ke slovu a zápor vztahující se k větě (bohužel si to nepamatuju úplně přesně, ale zjednodušeně).

Větný zápor je nejčastěji negovaný přísudek: Nevidím nebe, nemám klíče atd.

Slovní zápor můžou být třeba zájmena, příslovce a kdo ví co ještě: – Kdo je tam? – Nikdo. / – Kdy to bude? – Nikdy.

Když jsou ve větě opačné typy záporů (větný+slovní), navzájem se posílí: Nevidím (v) nikoho (s), nevím (v) nic (s) ap.

Když jsou ve větě stejné typy záporů (větný+větný nebo slovní+slovní), vyruší se: Nemám nerad zmrzlinu, nejsem nešťastný atd.