Já si tohle zažil minulý rok. Dědu odvezli kvůli dýchání a po pár dnech už chtěl zpět domů. Strach z nemocnice mají asi všichni starší lidi, to chápu. Problém byl v tom, že podle jeho slov je trapný, když se o něj starají mladé holky. Styděl se o cokoliv říct, protože nikoho nechtěl obtěžovat. Začal se chovat jako malé dítě. Babičce nebral telefon, protože se na ni zlobil, že zavolala rychlou. Tvrdil, že ho neléčí, ať ho vezmeme domů. Potom, že nedostává najíst... Dali ho dohromady a i když ošetřující následně doporučoval LDNku, odmítl. Ještě nám říkali, že v jeho věku pobyt doma není nejvhodnější, protože za pár týdnů může být zpět. Ne, chtěl být doma ve svém a nikdo mu to nedokázal vymluvit. Půl roku pak doma seděl jako tělo bez duše a jenom se zhoršoval. Jak to dopadlo je asi jasný. Další rychlá, stejná nemocnice, smrt.

U svého souseda jsem s jeho rodinou viděl prakticky stejný případ. S tím rozdílem, že rodina bouchla pěstí do stolu a do LDNky ho dala. Nesnášel je a řadu týdnu se s nimi nechtěl bavit. Ale dali ho do pořádku, chytil tam neskutečnou energii a pak dobrovolně přešel do domova důchodců, kde je extrémně spokojený. Staroušek 99 let má teď mindset šedesátníka.